Mistrovství České republiky juniorů a mládeže Hodonín 6.-7. prosince 2008

Chýlí se nám konec roku a s ním i mládežnická sezóna. Jako každý rok se všichni závodníci snažili během celého roku posbírat, co nejvíce bodů ve všech možných soutěžích pořádaných ČS karate. Každý soutěžící, který se zúčastní závěrečného klání si svůj postup musel vybojovat v různých soutěžích, nebo byl finalistou loňského mistrovství. Takovou tu nominaci měla i naše dvě děvčata: Julie Nováková a Veronika Jandová, finalistky loňského MČR. I když jsme věděli, že postup je jistý, tak jsme stejně celý rok jezdili po soutěžích, sbírali body a zkušenosti. Verča musela nasbírat nějaké body do soutěže kata, bodů bylo poskromnu, ale na nominaci to stačilo.

6. prosince 2008 v sobota dopoledne odjíždějí Julča, Jirka, Venda do Hodonína. Julča již jako juniorka by ráda obhájila titul z minulého roku. Její kategorie jsou juniorky nad 59 kg. V Hodoníně proběhla nutná prezentace a její kategorie přišla na řadu kolem šestnácté hodiny. Čekaly ji tři zápasy. První zápas byl víceméně rozehřívající, byl ukončen v prodloužení technikou hodnocenou třemi body. Druhý zápas byl velice vyrovnaný, pro Julču příznivější a ukončen v bodovém rozhraní 5:3. Třetí zápas, finálový, obě soutěžící měli ze sebe respekt. V zápase bylo mnoho nedovolených kontaktů a pro obě soutěžící to bylo dosti bolestivé. Zápas ukončen před časovým limitem ve prospěch Julči. Po převzetí zlaté medaile na stupni vítězů se mohlo jet zpět do Litomyšle.

Druhý den se jede na novo. Dříve vyjíždíme, už o půl šesté. Sestava v autě je skoro stejná pouze jiná závodnice, Verča. V dopoledním bloku nastupujeme do soutěže kata, jsou tu samé známé tváře. O vítězi je skoro rozhodnuto, pokud neudělá žádnou chybu. Na chybu soupeře se spoléhat nedá a tak na tatami jsou předváděny skvělé výkony soutěžících. Rozhodčí jsou neúprosní. Naše cesta v kategorii kat byla zastavena po třetím zápase a obsadili jsme tak 7. místo. Někteří finalisté z minulého roku měli tak veliké problémy, že nedosáhli ani na třetí repasážová místa. Po soutěži kata se uskutečnil slavnostní nástup s předáváním cen vítězům kata. A můžeme se připravit na kumite.

Verča nastupuje jako poslední kategorie str. žákyně nad 50 kg. Všechny závodnice mají velké ambice a kvalita této kategorie je též na dobré úrovni. Čekají nás čtyři zápasy, pokud chceme bojovat o zlatou medaili. První zápas Verča nastupuje s mistryní moravského kraje. Zápas se vyvíjel podle očekávání v náš prospěch a ukončen 4:2. Druhý zápas byl o něco lehčí, soupeřka měla méně zkušeností opět pro nás vítězný. Třetí zápas proběhl v naši režii, soupeřka nedokázala sama zabodovat, všechny body jsme si nasbírali sami 7:3. No a máme tu finále, naše známá Zuzana Teufelová. Ta nám, ale vyrostla, je tak o půl hlavy větší. Verča se do ní pouští s chutí, ale výšková převaha soupeřky a její dlouhé ruce sklízejí body dříve než-li my. Za pár vteřin prohráváme 3:0. To snad ne, taková prohra, jsme zdrceni.Verča , ale nic nevzdává a svoji soupeřku opět ohrožuje a během půl minuty je stav vyrovnán na 3:3. Vše začíná znovu, jedna nová technika a opět prohráváme o jeden bod. Verča bojuje dále, ale bohužel časový limit je neúprosný stejně jako rozhodčí. Jsme poraženi, ale se ctí, vždyť to byl ten nejlepší zápas z celého odpoledního bloku kumite. Obě soupeřky si zasloužily náš obdiv a potlesk diváků. Po tomto zápase se již začínají předávat medaile za soutěže kumite. My si odvážíme stříbrnou medailí, a tak se nám podařilo obhájit a udržet si laťku z předešlého roku, kde jsme obsadili též druhé místo. Jedeme domů a neustále to probíráme, možná že jsme chtěli moc vyhrát….

Gratulujeme děvčatům a všem, kteří se podíleli na jejich úspěchu, trenérům a hlavně jejich rodinám, které jim vytvářejí zázemí, bez něhož by to snad ani nešlo. Hodně štěstí, zdraví, sportovních úspěchů v novém roce všem, kteří se podílejí na naši činnosti, ať jako reklamní sponzoři nebo členové oddílu, kteří sportují soutěžně, a nebo jen tak pro radost.

Grand Prix Plzeň 5.10.2008

Po velké prázdninové pauze jedeme na první závody a zrovna takové větší International Karate Cup Open-se zahraniční účastí. Do Plzně to je docela štreka a tak se brzo stávalo, odjezd z Litomyšle byl naplánován na šestou hodinu ranní, na místo určení jsme dorazili v devět hodin. Zrovna začíná druhý závodní den. Soutěže kata jsme vynechali, protože by se muselo stávat ještě minimálně o dvě hodiny dříve. Dopoledne se pomalu překulilo a s polednem začali soutěže kumite. Na tuto soutěž se v našem oddílu přihlásili: Marek Dostál, Julie Nováková a Veronika Jandová. Na závodech jsme se potkali i se známými z Liberce: Janys, Aneta, Tereza a Erik. Do prvních zápasů nastupuje Julča v kategorii – juniorky +59 kg. A zrovna se moc nedařilo, žádná převaha soupeře, ale byla to prohra 0:2. V této kategorii již Julča dále nepostupovala. Jako další závodník nastupuje Marek kateg. – starší žáci -39kg. Soupeř byl opět lepší, vyhrál 1:3. Dalších zápasů se již Marek nezúčastnil. Po šestnácté hodině nastupují zároveň Verča v kateg. – starší žákyně +50kg a Julča v kateg. – juniorky BRH. První zápas v BRH Julče vyšel, vyhrála hladce 4:0., druhý zápas byl však oříšek a ten se jí nepodařilo rozlousknout, prohra1:4. A tímto zápasem pro Julču skončilo soutěžní odpoledne v Plzni. Verča nastupuje do zápasu jako nasazená závodnice-free. První zápas vyhrála, i když zde není vidět žádná velká převaha. Dále postupuje do finále, kde se utkává s kámoškou Zuzanou Teufelovou. Holky se už znají a tak jsou obě opatrné-vyrovnané síly. I pro rozhodčí je to těžké a tak musí rozhodovat v prodloužení. Musejí se nějak rozhodnout Verča prohrává a obsazuje 2. místo. Domů jsme se vrátili utahaní, trochu bolaví, ale jsme doma. Naše cesta končí kolem 22:00 hodin a tak honem umýt a ráno do školy. Příští týden nás čeká další turnaj – SHOTOKAN CUP VAMBERK.

Soustředění Budislav 16.8-22.8 2008

Blíží se konec prázdnin a nás čeká každoroční soustředění na Budislavi, které začíná srazem na Smetanově náměstí u sochy Bedřicha Smetany. Účast byla početná, nejen ze skupiny závodníků, ale i ze skupiny nových členů z loňského náboru. Počasí nám při odjezdu nijak nepřálo, ale naši náladu nám to nezkazilo. Jakmile jsme dorazili do tábora a vyndali si tašky z aut, co nás sem dopravili už nás zaměstnaly naše milé kuchařky na škrabání brambor. Aspoň jsme si zkrátili dobu čekání na příjezd libereckého oddílu. Zanedlouho přijeli a nastalo velké vítání. Po šestnácté hodině odpolední začal náš první trénink. Ještě stále pršelo, ale naše odhodlání bylo silnější než déšť. Zahájili jsme ho v lese u našich stromečků, otužováním úderových ploch. První noc je vždy taková veselejší, všichni ještě mají dost sil a tak to vždy trošku trvá, než se usne.
Další dny už frčí podle táborového řádu:

  • 7:30 budíček
  • 7:45 rozcvička
  • 8:15 snídaně
  • 9:30-11:30 první trénink
  • 12:00 oběd, po kterém následoval polední klid
  • 14:30-16:00 druhý trénink
  • 16.00 svačina
  • 17:00 třetí trénink
  • 18:00 večeře
  • 21:00 večerka

A co bylo náplní našich tréninků? Kihon, což znamená základní technika, nácviky kumite a volný boj randory , nějaké to otužování úderových a krycích ploch a také fyzická příprava-posilování. Tábor to není jenom karate a tréninky, ale i ve svém volném čase se hrál fotbálek, prolézalo se různými prolézačkami, házelo se noži a střílelo z luku. Na závěr táboru byl naplánován slavnostní oheň, tak se přesunula večerka z deváté hodiny na jedenáctou a pak se šlo už spát! V pátek byl poslední trénink, už jenom o shrnutí všeho, co jsme se naučili. Po obědě začal úklid a velké loučení s Liberečáky. Všichni zúčastnění byli pochváleni za své výkony, vždyť se zde nikdo neflákal a každý makal, co se dalo. To, co se natrénovalo za tento týden, jen stěží jsme schopni zvládnout za dva měsíce v běžném roce.

Hlavní dík za tyto každoroční akce patří Bohoušovi Kolocovi jako hlavnímu trenérovi, Jiřímu Smékalovi jako hlavnímu vedoucímu tábora, samozřejmě kuchyni za vynikající jídla po celé dny a ostatním, co pomáhali, aby to klapalo.